Běžci, poměřte si síly v ultratrailu s Jirkou Magálem

Jiří Magál byl ještě vloni českým reprezentantem v běhu na lyžích, profesionální kariéru ukončil a chce se víc věnovat rodině. A taky běhání. Letos je tváří nového seriálu ultratrailových závodů CUTT (Czech Ultra Trail Tour)

Jirko, jakou nejdelší vzdálenost jsi kdy po svých nebo na běžkách urazil?

Bylo to asi 100 km denně, za 3 dny jsem tehdy na lyžích naběhal asi 300 km celkově.

Závody CUTT, na které jsi přijal naše pozvání, mají okolo 70 km. Je to pro běžce na lyžích moc nebo tak akorát?

Tato vzdálenost je pro mě opravdu extrémní, tréninkově jsem nikdy neběhal víc než dvě hodiny. Pokud mám v plánu trénink delší, volím raději kolo nebo lyže. Teď si asi budu muset naložit víc. V současné době ale nedokážu odhadnout moje časové možnosti na přípravu, takže budu improvizovat. Určitě se budu snažit mít naběháno co nejvíc.

No jasně, Magál není žádný veterán. Budeš bojovat o umístění?

Ale já už netrénuju tak jako dříve. Chci si to vyzkoušet pro svůj pocit. Netuším, jak dobře nebo špatně jsem schopen takový závod zaběhnout, třeba budu rád, že dojdu ve zdraví do cíle (smích). Klíčové bude dobře si rozložit síly.

Jako člen armády se musíš pořád udržovat v kondici. Je výhoda, že můžeš trénovat i v práci, ne?

Jsem u chemické roty v Liberci. Samozřejmě u armády je kladen důraz na fyzickou kondici, takže nějaký pohyb mám, ale je to minimum oproti pohybu v předchozích letech.

První díl série CUTT bude v květnu v Jeseníkách. Tam tvoje sportovní kariéra v žákovských letech začínala. Na co ze svých začátků nejraději vzpomínáš?

Moje začátky byly spojené s oddílem Lokomotiva Krnov, kde jsem už jako sedmiletý kluk objížděl závody. Později jsem nastoupil do sportovního centra mládeže v Jeseníku, takže jsem se po Jeseníkách pohyboval ještě víc. A v nepřeberném množství tréninků a závodů jsem tak měl možnost poznat téměř každý kout v těchto horách. Na mnoha místech už se nezávodí.

Běh – teď mluvíme o běhání a ne běžeckém lyžování, byl vždycky důležitou složkou tvého tréninku. Co kromě kvalitní přípravy ti dávají běhy v přírodě?

Pro mě byl běh vždy dominantní částí přípravy a je zároveň tou částí, která mě nejvíc bavila. Běžecký trénink byl stěžejní a tvořil třetinu veškeré letní přípravy. Běhám moc rád, jelikož je to nejjednodušší způsob aktivity a stačí vám jenom boty. Běhat se dá kdekoliv a za jakýchkoliv podmínek. Vyhovovaly mi traily, asfalt jsem moc nemusel.  Příroda léčí, uklidňuje, dobíjí energii. To při běhání ulicemi nejde. Kdysi, když jsem ještě trénoval naplno, to byla jiná meditace, to je fakt, ale na to už jen s úsměvem vzpomínám a v lese si to fakt užívám.

V závodech seriálu CZECH ULTRA TRAIL TOUR chceme běžcům zajistit maximální komfort v podobě služeb a tedy i občerstvovacích stanic. Co by podle tebe nemělo v zázemí chybět a jaké jídlo by mělo být k dispozici na každé občerstvovačce?

Vzhledem k tomu, že se jedná o závody v letním období, nejsou potřeba žádné vymoženosti, jako jsou např. vyhřívané stany. Je ale důležité mít možnost schovat se v případě nepříznivého počasí. Pokud je možnost, myslím, že pro všechny závodníky je fajn, když se mají kde po závodě umýt a převlíknout. Na občerstvovačkách by určitě neměl chybět dostatek tekutin jako voda, iontové nápoje, přípravky proti křečím, energetické gely a energetické tyčinky.

Sedmdesátka bude bolet, počítáš s tím?

Bolest zvládat umím, ale když to bude za hranicí, tak to hrotit nebudu.

 Kateřina Piechowicz

(foto: Petr Novák, Wikipedie)